Spolektiv a Rejka Balcarová

SPOLEKTIV:
hraje a zpívá výhradně autorskou hudbu s použitím klasických kytar, dechových nástrojů, šestistrunných baskytar, perkusí, někdy i houslí. V hudebním projevu se spojují prvky folku, rocku, šansonu i jazzu.

Od roku 2014 má Spolektiv za sebou více jak 300 koncertů a festivalových vystoupení po celé České republice. Spolektiv je držitelem celostátní Porty 1993 a je také vítěznou kapelou 58. Zlín Film Festivalu 2018.

Píseň Drž mě, prosím, získala 13. června 2021 Zlatou českou dvanáctku v hitparádě Česká dvanáctka, kterou vysílá Český rozhlas Dvojka. Píseň splnila podmínku a udržela se v žebříčku dvanácti českých písniček po dobu dvanácti po sobě jdoucích týdnů.

"Milujeme živé hraní. Vždy se těšíme na okamžik, kdy mezi kapelou a posluchači přeskočí pomyslná jiskra a oběma směry začne proudit neskutečná energie. S nadšením pak rozehrajeme všechny hudební nástroje a společně s posluchači si znovu a znovu prožíváme texty našich písní. To všechno nás baví. Zkoušet, koncertovat, potkávat lidi, hledat nové cesty. Snažíme se, aby naše koncerty byly pro posluchače příjemným zastavením času, s kvalitní autorskou muzikou a texty k zamyšlení."

Martin Jančura – zpěv, kytara, perkuse, saxofon 
Renata Švecová – zpěv a perkuse
Jirka Regásek – baskytary 
Jarda Hnízdil – zpěv, kytara, akordeon
Mikuláš Balo – příčná a irské flétny

-------------------------------------------------------------------------------------

REJKA BALCAROVÁ:

" Jsem písničkářka tělem i duší, která podle slov Pavla Jarčevského ví, o čem zpívá. Někdy jemně, někdy důrazně, vždycky opravdově. 
O svých písničkách, když je zpívám sama jen s kytarovým doprovodem, říkám, že jsou „nahaté". Nejsou oblečené do bohatých kapelních aranží nebo vícehlasů a musí zaujmout jen tak, samy o sobě. A to je pro mě ta správná výzva.

Můj první rok sólového hraní, rok 2022, byl pestrý, zábavný a plný zajímavých setkání s muzikanty, pořadateli i diváky. Zahrála jsem si v klubech i na větších pódiích, na folkových festivalech, jako předskokanka na lodi, jako hudební zpestření pauzy na jídlo nebo jako rychlý záskok na burčákových slavnostech.

Zvládla jsem nečekané hraní na soukromých narozeninách i hraní před kavárnou lidem, které zajímá hlavně ta káva. Hrála jsem do úplně ztemnělého sálu, hlučně se bavícím lidem, kteří se dlouho neviděli, v sále, ze kterého se od lidí ke mně nevracelo vůbec nic i posluchačům, kterým jsem se dívala z očí do očí. Pár lidí jsem rozplakala, pár nezaujala, pár nechala chladnými, pár potěšila, pár překvapila.

Každé vystoupení byla nová zkušenost a já jsem s překvapením zas a znovu zjišťovala, jak moc mě písničkaření a setkávání s lidmi kolem něho baví. Těším se, co nového o sobě zjistím během hraní v roce 2023."