Směšná interpretace (Hommage à Milan Kundera)

Inscenace Vladimíra Morávka.

Z hlediska formy lze očekávat výsledek na ose kabaret - esej. Něco mezi. Forma se nabízí, dostavila se samospádem. Dějiště: něco mezi bytem a foyer divadla. Možná, že se celá hra bude odehrávat ve foyer. Možná diváci v hledišti sledují cosi bezvýznameného a to důležité se odehrává ve foyer divadla. Ovšem když diváci z divadla odcházejí, ve foyer už se sklízí...

Východiskem jsou poslední v češtině vyšlé Kunderovy knihy esejů "Slova, pojmy, situace" a "Zahradou těch, které mám rád" (tato druhá je spíše hypotetickým východiskem, v knihovně ji máme teprve zarezervovanou, o Kudneru je zájem). Dále se dá očekávat: kartáčování falešného vousu, láska a podobné kraviny. Zamýšlené "mezi" by se mělo odehrávat v hranicích fascinující intelektuální smrti a rabelaisovsky prdelózní hyperboly...

"Díky Kunderovi mohlo se před pětadvaceti lety před jen trochu vzdělaným Západoevropanem říci, že jste z Prahy - a on hnde věděl, že nemluvíte o ruské gubernii, kde se smrká do ubrousku a pije se čaj přes cukr v zubech." (Jiří Peňás: Bytosný Moravan, bytosný Brňan, ve Francii spíše samotář...)

Scénář: Ondřej Novotný

Hrají:

Jan Zadražil, Jan Kolařík a Vladimír Hauser, Ivana Hloužková, Pavlína Vaňková, Simona Zmrzlá a Tereza Marečková, Dalibor Buš a Tomáš Sýkora, Ondřej Biravský.