Sýček • B4

čtvrtek 10. října od 20:00
Divadlo 29, Pardubice

O akci

Kapela Sýček vydává po sedmi letech novou desku. Navrací se k hypnotické atmosféře, motorickým bicím, repeticím a psychedelii. Spolu se Sýčkem se po dlouhé době v Pardubicích objeví milovníci historických analogových elektronických nástrojů, čeští praotci krautrocku, oceňovaná kapela B4.

Sýček

Sýček je známý jako posel smrti, ale v české alternativní hudbě je i přízviskem pro krautrock. Motorické bicí, hypnotické melodie, repetitivní struktury, minimalistické texty a heslo„méně je více" tuto kapelu charakterizovalo od prvních songů. Jejich debutové album I. vyšlo v roce 2017 (mj. nominace na cenu Vinyla), kapela potom hojně koncertovala, ale přišlo delší odmlčení zapříčiněné rozpadem původní jihočeské sestavy.

Sýček jako Fénix vstal z popela v minulém roce, kdy frontman a zpěvák skupiny Libor Staněk II. společně s kytaristou Richardem Steinem (Pokora) do nové formace přizvali Jakuba Zháňala (ex Acute Dose), Ambroze Šuleje (Krstní Otcovia) a Adama Křizovenského s Nataly Středovou (Grünt).

V současnosti už tedy česko-slovenská kapela Sýček vydává druhou studiovou desku s lakonickým názvem IV. Nové uskupení se navrací tam odkud Sýček vzlétl poprvé: ke krautrockovému vzývání, které fanoušky uvádí do intenzivního transu. Znovu je velký důraz kladen i na české texty, ve kterých se objevují aluze na indiánskou poezii Ladislava Nováka, trapnou poetiku Egona Bondyho, ale i současnou českou poezii v podobě veršů Radka Štěpánka nebo Štěpána Alexandra. Kapela se v textech rovněž inspirovala soundtrackem DG 307 k filmu Nosferatu F. W. Murnaua.

B4

Skupina B4 vznikla již v v roce 1998. Od té doby působila v proměnlivém obsazení, jehož jádro vždy tvořili klávesista David Freudl, kytarista Tomáš Procházka a bubeník Leoš Kropáček. Od začátku se zabývá improvizovanou hudbou postavenou na psychedelii a se zvláštním zřetelem na specifický zvuk bývalého východního bloku. B4 je patrně první česká skupina provozující po revoluci aktivně krautrock. Původním hudebním projevem kapely jsou improvizovaná vystoupení, od roku 2016 hrají B4 také elektronické verze písní The Plastic People of the Universe a v posledních letech i písně s texty Tomáše Procházky z pozoruhodných alb VHS, Pomazánkové máslo nebo Plastová okna.

Svůj tradiční sound, dlouhá léta využívající historické analogové varhany Vermona, analogové klávesy Korg a Siel, pásková echa a další historické efekty, obohacuje nyní skupiny i o nástroje a přístroje současné, reálné i virtuální. V hudbě B4 se pojí alternativa a noise s popem, disco s psychedelií a krautrockem, minimalismem a s mnoha dalšími vlivy. Skupina mísí staré a nové v překvapivých kombinacích. B4 jsou dvojnásobnými držiteli ceny Vinyla za album roku (2011 a 2019).

sekmusic1.bandcamp.com
b4.3px.cz